"Správně" by se poutník
měl vydat na Cestu
z místa svého bydliště. To v případě nás Středoevropanů předpokládá mít
hodně času i finančních prostředků. Většina poutníků, kteří pocházejí
ze
vzdálenějších míst, než je Španělsko a Francie, volí jako výchozí bod
francouzské
městečko Saint Jean Pied de Port, kterým prochází nejznámější trasa
poutní
cesty nazvaná "Camino Francés". (Zde začínal svou pou't také brazilský
spisovatel Paolo Coelho, který svou knihou Poutník celou řadu
lidí
k vykonání pouti inspiroval). "Výhodou" této volby je skutečnost, že
máte
příležitost:
- poznat alespoň kousek Pyrenejí,
které
za to opravdu stojí
- projít úplně celé severní Španělsko
(=
7 provincií) a sledovat
proměny krajiny, lidí a jejich způsobu života
- ochutnat vynikající francouzské
sýry za
dosti rozumný peníz
Začít se dá samozřejmě i kdekoli "výš" ve
Francii
(o to víc sýrů :-)). V této zemi je Svatojakubská cesta známá a
zajištěná
podobně jako ve Španělsku = kvalitní značení, možnosti ubytování,
poutnická
atmosféra.
Ale také si lze pro počátek pouti vybrat
místo už přímo
na území Španělska. Od francouzských hranic je to do Santiaga 737 km.
Pro
to, abyste splnili podmínky vykonání poutní cesty, stačí, když ujdete
pěšky
alespoň posledních 100 km (na kole ujedete 200 km). Volba délky trasy
záleží
na kombinaci vašich možností časových, fyzických a finančních. Větší
města,
která leží na "Camino Francés" a do kterých se snadno dopravíte, jsou:
Pamplona (693 km do Santiaga)
Logroňo (600 km do Santiaga)
Burgos (481 km do Santiaga)
León (304 km do Santiaga)
Astorga (254 km do Santiaga)
Ponferrada (202 km do Santiaga)
Sarria (112 km do Santiaga)
Pokud můžete a pokud nejste příznivcem
masových podniků
typu Pochod Praha-Prčice, vydejte se na Cestu na jaře nebo na podzim.
Důvodů
pro to je hned několik:
1. V létě je i v severním Španělsku
pořádné horko.
2. Období prázdnin je pro většinu lidí
jedinou možností,
kdy cestu uskutečnit, a sjíždí se jich obrovské množství. Ve stejný den
může být s vámi na cestě třeba 500 poutníků, a tím pádem jsou přeplněné
ubytovny a celkově je všude poněkud "těsno".
3. Mimo sezonu máte větší šanci dostat
se do Francie/Španělska
za méně peněz.
4. Jarní a podzimní počasí dokáže
umocnit atmosféru Cesty
a všeho, co na ní prožijete.
Ale je tu samozřejmě i druhá strana
mince:
1. V létě s sebou nepotřebujete mít
tolik oblečení.
2. Spát můžete venku pod širákem (tím se
nacpaným ubytovnám
vyhnete a ještě ušetříte).
3. Některé ubytovny jsou od konce října
zavřené.
4. S blížící se zimou přibývá deštivých
dnů, zejména v
Galicii (ve které Santiago leží) a noci jou samozřejmě stále chladnější.
Jako ideální pro vykonání pouti se nám
jeví měsíce září
a říjen, nebo duben a květen.
Co se nám osvědčilo mít s
sebou? |
(pozn. Putovali jsme od 15.10. do 3.12.)
3 P: pas + pojištění + peníze
dobré a rozšlápnuté boty
druhé boty, do kterých jsme se po
celodenním putování
přezuli, nebo pokud jsme promokli, nazuli jsme je jako náhradní
(trekové
sandály)
kvalitní batoh, který "sedí" (s připevněnou
mušlí)
spacák
karimatka (pokud počítáte se spaním pod
širákem, ale
hodí se i na sezení, jako podložka ap.)
dvoje pohodlné sportovní kalhoty
spodky*
spací oblečení
kvalitní ponožky (tenké i teplé)
spodní prádlo*
tričko skrátkým rukávem*
tričko s dlouhým rukávem*
rolák
fleece mikina
větrovka
pláštěnka
šátek
čelenka
lehké rukavice
* vyplatí se tzv. funkčí prádlo (Moira
apod.)
hygienické potřeby
ručník
krém (i na podzim se hodí opalovací)
základní léky
náplasti na puchýře (máte-li kvalitní boty
a ponožky,
nemusíte se jich bát)
baterka /čelovka/
kapesníky
nůžtičky
fotoaparát + filmy
sešit na deník
propiska
mobilní telefon + dobíječka
nůž
lžíce
sirky
plynový vařič a bombu (chcete-li vařit a
tábořit venku)
ešus
plecháček
láhev na vodu (stačí 1,5 l pro člověka,
cestou je možnost
pravidelně doplňovat)
Ideálně by všechno, co ponesete v
batohu, mělo vážit pod
10 kg. Oficiální doporučení dokonce zní, že by každý měl nést maximálně
10% své tělesné hmotnosti (no, zkuste to)! Každopádně víc než 15 kg už
je náklad pro šerpy.
Po celé délce Svatojakubské cesty jsou pro
poutníky k
dispozici speciální ubytovny, kterým se španělsky říká ALBERGUE.
Většinu
z nich spravuje společnost Přátel cesty, některé jsou soukromé.
Nezbytnou podmínkou, aby vás v tomto
zařízení nechali
přespat, je CREDENCIAL = průkaz, který vám vystaví v místě, kde začnete
svou pouť. Do něho budete v průběhu cesty dostávat razítka jako
potvrzení,
že jste daný úsek cesty prošli. Většinou vám razítko dají právě v
albergue,
ale lze je získat také v kostelech, některých pamětihodnostech a
dokonce
v barech.
Pokud kapacita ubytovny nestačí zájmu
poutníků, vždy mají
přednost pěšáci před cyklisty.
Kvalita ubytoven je různá, ale téměř
vždy v nich najdete:
- společnou ložnici s palandami
- sprchu s teplou vodou /pokud
jí
nevycamrá někdo před
vámi/
- záchod
Ve většině ubytoven je k dispozici:
- kuchyňka nebo kuchyňský kout s
nádobím
V některých ubytovnách je k dispozici:
- pračka a sušička (za 2 - 3 Euro)
- stojan/přístřešek na kola
O ubytovny se staraji dobrovolníci =
HOSPITALEROS, kteří
vás vždy zapíší do knihy, dají vám razítko do průkazu, seznámí vás s
pravidly
albergue a poskytnou vám všechny potřebné informace.
Cena za osobu a noc se pohybuje od 3 do
6 Euro. V Galicii
potom ubytovny fungují na principu dobrovolných příspěvků (= donativo).
V ubytovně můžete zůstat jen jednu noc.
Většinou je přesně
stanoveno, v kolik hodin se večer zavírá a kdy ji ráno musíte opustit (
8:00 - 9:00 hod).
Pro náročnější poutníky nabízejí své
služby nejrůznější
hostely a hotely. V nich jsou ceny pochopitelně vyšší - hostel vyjde na
12 - 25 Euro. (Zkušenost nemáme.)
Opačný extrém je nocování ve stanu nebo
pod širákem. (Zkušenost
nemáme.)
Nejméně finančně náročné je nakupovat v
supermarketech
a větších obchodech a večer si v albergue uvařit (nelze to vždy, ale
většinou
ano). Potraviny jsou ve Španělsku poměrně levné, utratíte opravdu jen o
málo víc než u nás. Nejlevněji nakoupíte v DIA (s prodejem výrobků pro
diabetiky to nemá nic společného) a FAMILIA.
Vesnické obchůdky jsou samozřejmě o něco
dražší.
Pozor na siestu! Obchody mají přibližně od
14.00 do 16.30/17.00
zavřeno.
Většina barů a restaurací podél cesty
nabízí tzv. MENU
DEL PEREGRINO. To je speciální menu pro poutníky v ceně od 6 do 12
Euro,
které se skládá z polévky, hlavního jídla, dezertu a vína.
Tradičním nápojem na Svatojakubské cestě je
víno (VINO)
a kává s mlékem (CAFÉ CON LECHE). Nejdůležitější je samozřejmě voda. Ta
je na celém území Španělska v důsledku epidemie v 60. letech pořádně
chlorovaná,
což vás možná u vesnických fontánek a studní poněkud překvapí. Fontán a
kohoutků s pitnou vodou je podél celé cesty dostatek, takže můžete
zásobu
v průběhu dne pohodlně doplňovat.
(Coby abstinenti se k vínům vyjádřit
nemůžeme. Ale milovníkům
čaje můžeme doporučit vzít si s sebou "krabičku poslední záchrany",
protože
to, co se ve Španělsku pod názvem TÉ prodává, nepřipomíná tento lahodný
nápoj ani vzdáleně.)
Nejsnáze samozřejmě španělsky. Řeč je to
jednoduchá a
základní slovíčka si během cesty velmi rychle a bezbolestně osvojíte.
Ale
(ne)znalost španělštiny není rozhodně ničím zásadním a rozhodujícím, co
by vám Cestu zkomplikovalo či usnadnilo. Hodně vám pomůže angličtina,
někde
dokonce němčina (v několika ubytovnách pracují jako dobrovolníci lidé z
Německa a Švýcarska) a francouzština. Vždy a s každým se domluvíte
rukama-nohama
- zvlášť pokud máte mušli na batohu a cíl Santiago de Compostela.
V některých knihovnách (biblioteca
publica)
je internet zdarma, stačí se jen napsat do pořadníku. Např. Estella,
Los
Arcos, Burgos... (prostě tam vlezte a ptejte se).
Jinak fungují jako u nás internetové kavárny (spíš kuřárny)
asi za 1-2 Eura na hodinu.
|